Historie

Obec se svou částí Homyle leží po obou březích řeky Bystřice, na křižovatce cest z Hradce Králové přes Libčany do Nového Bydžova a z Hořic v Podkrkonoší do Přelouče. Od roku 1975 k obci správně patří obce Trnava, Zvíkov a Budín. První písemné zprávy o Boharyni pocházejí z roku 1355, ostatní části jsou připomínány o něco později.

Dominantou obce je barokní kostel sv. Bartoloměje, který byl postaven roku 1650 a v roce 1783 přestavěn. Z roku 1874 se zachoval starý dřevěný mlýn. Celý areál mlýna, včetně sušárny obilí a čekanky, mlýnského náhonu s jezem byl Ministerstvem kultury ČR dne 3.2.2003 prohlášen kulturní památkou. Nyní čeká celý objekt náročná rekonstrukce.  První zmínka o obecní škole pochází z roku 1730. Dnešní Základní škola a mateřská škola v Boharyni nabízí předškolní i základní vzdělávání do 5. ročníku. 

O sportovní, kulturní a společenský život v obci pečují TJ Bystřice v Boharyni, místní organizace Češkého zahrádkářského svazu a Myslivecké sdružení. V obci pracují tři sbory dobrovolných hasičů - SDH Boharyně, SDH Trnava a SDH Zvíkov. Ke sportovnímu vyžití občanů slouží fotbalové hřiště, hřiště na míčové hry a dětské hřiště.

Zajímavosti

V minulosti byla obec Boharyně větší, a to o dnes již samostatnou obec Puchlovice. Puchlovice, dříve též Puhlovice, byly samostatnou obcí v letech 1850 až 1960. Od roku 1960 do 31.12.1991 byly součástí obce Boharyně. Od 1.1.1992 jsou opět samostatné. (převzato z článku Pavla Mrkvičky, Zpravodaj Mikroregionu Nechanicko č.1-2006)

Vodní mlýn v Boharyni

Obec Boharyně má zajímavý půdorys ve tvaru okrouhlice, část obce leží na kopci a část v údolní nivě řeky Bystřice. Právě zde se nachází nejzajímavější stavební památka - roubený patrový mlýn z r.1874. V tomto roce byl "starý český" mlýn přeměněn ve strojní válcový mlýn. První mlýn v Boharyni je ale připomínán již mnohem dříve, kolem roku 1569.

Soubor staveb mlýna je situován na východním okraji obce na břehu náhonu, který přivádí vodu z řeky Bystřice. Soubor se skládá z patrové roubené budovy mlýna orientované štítem k přístupové komunikaci, dále z vysoké zděné budovy (bývalé sušárny obilí a čekanky) a ze zděné stodoly.

Náhon je vybudovaný jako odbočka z řeky Bystřice v katastrálním území Kunčice u Nechanic. Pokračuje k severnímu konci obce Boharyně, kde je vybudován jez. Před jezem část toku odbočuje zpět do Bystřice. Od jezu náhon pokračuje podél mlýna a po východním okraji obce Boharyně, dále obtéká z východní strany obec Puchlovice, až k ústí do řeky Bystřice v katastrálním území Roudnice. Má většinou přírodně upravené koryto, které je po obou stranách lemováno vzrostlými stromy (olše, vrby, jasany, atd.), pouze u mlýna (od stavidel k mostu) tvoří jeden břeh kamenná podezdívka budovy z pískovcových kvádrů a protější břeh je vybetonovaný.

Hospodářská budova - sušárna obilí a čekánky - je vysoká dvoupatrová na podélném půdorysu, se sedlovou střechou krytou eternitem. Celé přízemí je vyzděné z pískovcových kvádrů. Architektonicky je rozčleněna slepými ležatými okénky. Vysoký, segmentově zaklenutý vstup je proražen ve štítovém průčelí. Centrální chodba je ve všech patrech interiéru. V přízemí je valeně klenutá, v patrech s trámovýni stropy.

Stodola je zděná na podélném půdorysu se sedlovou střechou krytou dvojitými bobrovkami.

Budova mlýna na podélném půdorysu je převážně roubená, na straně k náhonu je z části vyzděná z pískovcových kvádrů. Budovu završuje bedněná nástavba krytá sedlovou střechou. Krytina je z eternitových šablon. Objekt - dřevěný vodní mlýn je hodnocen jako doklad historického lidového stavitelství, je ceněn jako významná kulturně historická a technická památka obce i celého regionu. Je zapsán, spolu s dalšími stavbami a souborem věcí, náležejících k mlýnu (tj. budovou sušárny obilí a čekanky, stodoly a náhonu k mlýnu), v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým č.100041.